V nizozemské provincii Utrecht byl při legální detektorové činnosti odkryt mimořádně rozsáhlý soubor zlatých a stříbrných mincí z období raného římského císařství. Nález pochází z okolí obce Bunnik a zahrnuje několik stovek mincí, které byly do země uloženy společně. Je to největší mincovní soubor tohoto typu na světě.
Okolnosti objevu a složení pokladu
Nález byl učiněn detektoristy Reinierem Koelinkem a Gert-Janem Messelaarem přibližně 30 cm pod povrchem. Objev byl ihned ohlášen a lokalita následně archeologicky prozkoumána za účasti nálezců. Dříve podmáčené území přispělo k velmi dobrému zachování mincí; nejmladší kusy nenesou známky oběhu. Celkem bylo odkryto 404 zlatých a stříbrných mincí.
V souboru je 288 římských stříbrných denárů z let 200 př. n. l. až 47 n. l., 72 zlatých aureů z let 19 př. n. l. až 47 n. l. a 48 britských zlatých statérů z období 5–43 n. l., včetně ražeb s nápisem „CVNO“ odkazujícím na krále Cunobelina a posmrtných emisí jeho nástupců. Jde o jednu z největších kombinací římských a britských mincí nalezených na evropské pevnině.
Zastoupeny jsou především stříbrné denáry z přelomu letopočtu a zlaté mince datované do první poloviny 1. století. Vedle nich se v nálezu objevily také keltské zlaté statéry, které byly raženy na britských ostrovech krátce před nebo během počáteční fáze římské expanze.
Význam mincovního depotu
Z odborného hlediska je nejvýraznější společný výskyt římských a britských ražeb v jednom uzavřeném souboru. Kombinace denárů, zlatých mincí raného císařství a keltských statérů je v kontinentální Evropě neobvyklá a dokládá intenzivní přesuny drahých kovů mezi oblastí dolního Porýní a Británií v 1. století n. l. Některé britské mince vykazují vysokou ryzost zlata a typické znaky místních emisí z období těsně před římskou invazí.
Mince byly uloženy relativně mělce a nevykazovaly známky dlouhodobého narušení. Archeologický zásah potvrdil, že se jednalo o jednorázové uložení, nikoliv o postupně vznikající depot. Kontext nálezu naznačuje, že mohlo jít o záměrně skrytý majetek, který nebyl nikdy vyzvednut.
Celý soubor byl předán k odbornému zpracování. Probíhá numismatická analýza jednotlivých kusů, dokumentace razidel a studium opotřebení, které může přispět k přesnějšímu určení původu i doby oběhu mincí. Nález je považován za jeden z nejvýznamnějších detektorových objevů mincí z 1. století n. l. na území Nizozemska.





